Nadace Pangea už svým jménem připomíná koncepce a pojmy Jana Amose Komenského, českého reformátora víry i lidského života. Z Komenského pak máme zásadní fakt, že byl schopen pokračovat za všech okolností, při všech zlých obratech osobního osudu a se stejnou energií až do konce. Nechceme se tedy hlásit k českému syndromu bujarých začátků, umdlévajícího pokračování a přidušeného konce v půli cesty.

A skutečně, čili kupodivu, od založení Pangey v červnu 1991 nedošlo k ochabování, k disipaci energie a k pokračování samospádem. A kupodivu a skutečně se zde - při určité obměně lidí v naší radě a dalších orgánech - vždy našlo dost osobností s iniciativou, zájmem a dobrovolně vynakládanou pílí, ba věhlasem. Činnost Pangey je nesena stále lidmi, kterým jde, zřejmě osobně, o nápravu věd lidských, a ne o vlastní zviditelňování.

Spojuje nás snad také přesvědčení, že výroba slov by dnes neměla být alem ani jedné konference, tím méně chronické činnosti. Že jde spíše o konkrétní programy a konkrétní osobní příklady - například skrze volbu nositelů výročních cen nadace, a nikoli o kázání a hlásání jakýchsi obecných, módněji řečeno globálních ideálů, na které pak nic moc nedojde ani u hlasatele samého.

Snažíme se důsledně řídit poznáním opřeným i o některé sociologické rozbory, že pokrok je možný jen skrze důslednou interakci intelektuálů humanistických oborů s inteligenci'vědeckou, technickou a podnikatelskou. Nejde ani tak o slučování tak zvaných dvou kultur, ale o to, že nikdo nemá o sobě a z definice patent na rozum, dokonce ani ten, komu zní rozum jako neslušné slovo.

Nadaci Pangea jde o rozum, který je jen jiným výrazem pro vzdělanost bez pověr a iluzí.

dosud nepublikovaný text z r. 1998
MIROSLAV HOLUB (1923-1998)
první předseda nadační rady Pangey